Vážení a milí přátelé nepopulární hudby,
jak se již zásluhou loňského pokusu stalo v úvodu roku pěknou tradicí, dovolím si Vás potěšit několika informacemi o Vašem oblíbeném rockbandu.
(Kdybyste ovšem tyto zprávy ani žádné jiné maily tohoto typu už nikdy dostávat nechtěli, stačí dát vědět atd. atd. - to už určitě znáte z dřívějška)
Co je úplně nejdůležitější:
Od nového roku se Inženýr Vladimír zásluhou sólového kytaristy Lukáše Líznera rozrostl na trio. Lukáš je srdcem bluesman, naštěstí však bluesman tolerantní a tak ochotně hraje i v pakárnách, které s blues nebo s jakoukoli jinou ušlechtilou hudební formou nemají pranic společného.
Kromě postu kytarového mága obsadil Lukáš pozici bezkonkurenčně nejmladšího a nejkrásnějšího člena kapely. To sice není v Inženýrovi Vladimírovi zas až takový kumšt (promiň, Martine), jenže málo platné, každý sportovec dobře ví, že prvenství potěší i v nižších soutěžích.
Několik narychlo secvičených písní jsme ve třech zkusmo předvedli už na listopadovém koncertu, jejich o něco lépe secvičené verze jsme pak přes Vánoce nahráli a vypálili na nové promodemo, s nímž se momentálně vnucujeme pořadatelům letních festivalů. Na únorovém koncertu se již budeme tvářit, jako by nás méně než tři snad ani nikdy nebylo.
Nové nahrávky jsou k poslechu i ke stažení na našich stránkách a na ostatních serverech k tomu určených. Podrobněji níže.
Co je méně důležité, nikoli však úplně nepodstatné:
Podlehli jsme tlaku globalizace a umístili jsme náš profil na MySpace. Konzervativnějším posluchačům se to nemusí líbit, ale nebylo na vybranou: nebýt na MySpace vypadá dnes značně podezřele. Najdete nás na adrese www.myspace.com/inzenyrvladimir , pokud byste nám chtěli udělat radost, můžete se tam zaregistrovat jako přátelé. Kdo nemá alespoň sto virtuálních přátel, je mezi myspacákama za totálního lúzra.
Vlastenecky naladění příznivci internetových serverů nás stále mohou nalézt i na bandzone.cz a freemusic.cz . Pro vás je výhodou, že se na těchto stránkách písně poslouchají o trochu pohodlněji než na naší domácí inženýrské, nám zas dělá dobře, když se počítadlo poslechnutých skladeb vesele otáčí. O závisti méně populární konkurence ani nemluvě.
Na naší domácí stránce jsou k nahlédnutí nové fotografie z listopadového koncertu (na dvou je dokonce už i Lukáš, byť trochu umělecky rozmazaný), starší sady jsou doplněné a zpřehledněné.
Co je nedůležité, nikoli však úplně nezajímavé:
Přímo nad naší zkušebnou zkolaboval Jan Kaplický; teď tam má neustále rostoucí improvizovaný památník‑miniblob. V inkriminovaný večer jsme sice zrovna nahrávali poslední píseň na výše zmíněné promocédéčko, jakékoli zavinění však kategoricky popíráme: okno do suterénu bylo kvůli mrazu zavřené a venku na chodníku tudíž nemohlo být skoro nic slyšet.
Martin si k Vánocům koupil zbrusu nové značkové činely i se stojanem. Milovníci lesklých předmětů budou nadšeni. Já mám zas novou kytarovou krabičku. V dobách, kdy byl dolar ještě za patnáct, mi jí na zakázku vyrobili kdesi v Americe a vyšlo to levněji než v hudebninách na Jungmaňáku; nemohu si pomoci, ale připadá mi to vzrušující.
Lukáš je coby sociolog-programátor v Inženýrovi Vladimírovi prvním neinženýrem, což kompenzuje nefalšovaným kutilským nadšením: sám si vyrobil opravdický lampový zesilovač, který skutečně zesiluje - navzdory tomu, že na první pohled připomíná spíš štokrle vyvedené v neobruselském stylu. Sám si také vyřezal úplně nenalakovanou (prý je to důležité) elektrickou kytaru. A ve volných chvilkách mezi zkouškami si kdesi za Prahou vyrábí chalupu, dokonce i s krbem, o jehož drobných mouchách jsme pravidelně a podrobně informováni (zatím dělá teplo jenom u stropu, u podlahy ne – což není tak docela praktické, zvlášť ne v zimě). S hudbou ani s Inženýrem Vladimírem to sice přímo nesouvisí, čtenáři se však po podobných perličkách ze života umělců mohou utlouct, tak proč bychom vám v dnešní těžké době neudělali radost.
Co je určitě důležité, jenom prozatím není úplně jasné, čím:
V pravé poledne 1. 1. 2009 jsem na zemi přímo před londýnskou Britskou knihovnou našel bílé trsátko ADDIAN 0.7 "Abbey Road NW8 – Collector Series". Jen úplný necita by si to nevyložil jako znamení, těhotné hluboce symbolickými významy.
Co by se mělo stát:
Nejbližší koncert máme domluvený v Jet Clubu na úterý 24.2., o tom ale více v normální pozvánce, jejíž čas zanedlouho přijde. Tamtéž hodláme vystupovat i nadále, snad se nám časem podaří nějak zvládnout i místní jurodivý mixpult. Pokračovat hodláme ve strategii půlených koncertů s kapelami, které se nám líbí a které byste si tudíž mohli oblíbit i vy.
Veškeré informace o Inženýrovi Vladimírovi, písně, texty, fotky a tak podobně najdete ve vyčerpávajícím množství na stránce www.inzenyrvladimir.cz , což připomínám jen pro pořádek neb to, doufám, všichni už dávno víte.
Přeji úspěšný zbytek roku a naslyšenou.