Vážení a milí příznivci nepopulární hudby,

nepochybuji o tom, že stejně jako každé září hoříte zvědavostí, jak si vedl, vede a jak si v novém školním roce vést bude Váš oblíbený rockband. Tedy:

• personálie

Nejdůležitější novinkou je, že na jaře došlo k významné personální turbulenci. Náš dlouholetý (úplně přesně dvouletý) kytarista Michal Svoboda, a.k.a. Velký Michal, se začátkem roku rozhodl praštit s elektrickou kytarou a zatoužil se věnovat baskytaře v dočista jiné kapele. Na důkaz, že to myslí vážně, se okamžitě začal zbavovat elektrických kytar i příslušného vybavení. A to s důsledností sobě vlastní: když jsme v Ryběnaruby zvučili před jeho předposledním koncertem, vstoupil zničehož nic do sálu populární rocker Joe Karafiát a pravil, že si teda jde koupit to kytarové kombo. Transakce proběhla úspěšně, Joe ale naštěstí souhlasil s tím, že svůj nový aparát Michalovi na koncert půjčí, pokud mu kombo po vystoupení doručí do nedalekého Vystřelenýho voka. No a o měsíc později na posledním koncertě už Michal neměl dokonce ani elektrickou kytaru.

Novým kytaristou Inženýra Vladimíra se stal Zbyněk Jaroš. Zbyněk je ostřílený rocker, nosí džísku a dlouhé šedivějící vlasy, kouří jako komín a vytrvale dělá dojem historkami kde, kdy a s kým už hrál (neprozradím - přijďte na koncert, optejte se a budete zírat). Na zkoušky ovšem přichází vzorně včas a na organizační maily vedoucího souboru odpovídá obratem, z čehož by si mohli někteří nejmenovaní mladší spoluhráči vzít příklad. Bastlí si též vlastní komba, která pak do zkušebny vytrvale vláčí hromadnou dopravou, což doprovází lehce surreálným tvrzením, že mu to dělá po sedavé práci dobře na záda.

Mimochodem: odborně slangový výraz „bastlit“ používám zcela záměrně, abych celému světu elegantně dokázal, že jsem školu technického typu nestudoval úplně nadarmo.


•• nový nosič

O tom, že nahrajeme cédéčko, jsme se v Inženýrovi domlouvali zhruba dva roky. Plány byly olbřímí; nakonec jsme pochopitelně vše provedli až úplně na poslední chvíli (a tudíž velmi nasyrovo) za jedinou sobotu. Výsledkem je cédéčko DVA ROKY SVOBODY, na kterém je deset nových písní, doplněných sedmi osvědčenými kousky zaznamenanými naživo při povedeném listopadovém koncertu v Ryběnaruby. Inženýr Vladimír tak konečně nabízí konzervu s aktuálním zvukem, to jest včetně Ivonina violoncella. Krásný obal na rozloučenou namaloval Vladimír Chalupa; obrázek se všem moc líbí a po menších protestech se s ním nakonec smířil i samotný oslavenec. Nic jiného mu ostatně ani nezbývalo.

Cédéčko (stejně jako jeho starší bratříčci) je na prodej na koncertech a po domluvě i jinde za dumpingových padesát korun, v případě mimopražských výjezdů bereme i půldruhého litru benzínu. Mimochodem: kdo samostatně přijde na to, co znamená obrázek na vnitřní straně přebalu, dostane jako prémii samolepku.


••• ze života

Při balení aparatury na koncert se nám podařilo ukecat bodrého městského policistu, aby si místo pokuty za parkování na chodníku vzal jedno naše starší cédéčko. Muž zákona při této příležitosti přiznal, že je v civilu motorkářem, a překvapivě navrhl, že bychom jim mohli s kapelou zahrát na srazu, protože Tři sestry nemají vždycky čas. Ochotně jsme mu dali kontakt, zatím se ale neozval. Škoda, v kapele se shodujeme na tom, že motorkářský sraz je akce, na které by Inženýr Vladimír rozhodně neměl chybět.

Nejkurióznějším koncertem minulého roku byl hudebně divadelní dvoják v Bílém potoce v Jizerských horách. Vzhledem k tvrdé konkurenci slavnostní premiéry Aloise Nebela v sousedních Hejnicích jsme v malebné horské hospodě hráli pro nepříliš početnou skupinu místních posluchačů, kteří o chystaném kulturním programu většinou neměli nejmenší tušení. Což by samo o sobě tolik nevadilo, trochu horší bylo, že se v průběhu večera ukázalo, že jednu část přítomných tvoří němečtí turisté a tu druhou účastníci smuteční hostiny. Navzdory všemu jsme ve zdraví přežili nejen samotné vystoupení, ale i dobrodružnou půlnoční cestu zpět po příšerně namrzlých okreskách. V autě vládla radostná nálada, Malý Michal rozvážně klouzal horskými serpentýnami a doprovázel to znaleckým výkladem na téma „nestačí jen kroutit volantem, je nutné správně pracovat s kinetickými energiemi“. Vyboural se až o týden později, když se vracel z koncertu se svou druhou kapelou.


••••  Kde nás najdete a uslyšíte

Hrát budeme jak v kompletní sestavě (tedy verze „rockband“), tak sólo (tedy pouze osamělý Mikulka); tam i onde budete viděni neobyčejně rádi.

Nejbližší sólo: SOBOTA 22. září (od 16:45), v rámci celopražského pouličního festivalu Zažít město jinak. Odpolední  zábor Mařákovy a Dejvické ulice organizuje kavárna Vypálené koťátko. Jako předskokani vystoupí mimo jiné Vladimír Merta a Jáchym Topol

Nejbližší koncert kompletního rockbandu: pondělí 1. října (od 20:00) v Ryběnaruby. Poprvé v Praze představíme nového kytaristu a opožděně též červnové cédéčko, nahrané s tím minulým kytaristou. S námi vystoupí kapela Heřman Švihák, což  je veskrze sympatický akusticko-rockový projet muzikantů z několika různých kapel, vedený Kamilem Dandou z Fousů Mojo.

Virtuálně nás můžete navštívit na našem webu, na Bandzone a samozřejmě i na Facebooku (snažíme se, aby to tam žilo a nové přátele vítáme s nefalšovaným nadšením),.

Za Inženýra Vladimíra
Mikulka Vladimír (s láskou)